Bryn Terfel

PKF – Prague Philharmonia, Pražský filharmonický sbor, Gareth Jones – dirigent

Velšský basbarytonista Bryn Terfel je už řadu let uznávanou operní hvězdou v tom pravém slova smyslu, neboli žádná tzv. celebrita, ale vstřícný, laskavý, člověk s nepřehlédnutelným charismatem. Vystupuje na všech velkých světových scénách. K jeho nejparádnějším rolím patřili Mozartův Figaro a Leporello, které časem vystřídali Verdiho Falstaff, Wagnerovi hrdinové Wotan (Zlato Rýna a Valkýra), Hans Sachs (Mistři pěvci norimberští) a Bludný Holanďan, Gounodův Mefistofeles (Faust), Musorgského Boris Godunov a Pucciniho Scarpia (Tosca). Jeho Scarpiu v londýnské Covent Garden v listopadu 2015 přirovnal deník The Telegraph k legendárnímu barytonistovi Tito Gobbimu: „Terfelův skvostně děsivý a bezchybně zazpívaný Scarpia je jako studie zhoubné a zároveň charismatické kombinace sexuální přítažlivosti a psychotického sadismu, které se nevyrovnal nikdo od vrcholných dob Tita Gobbiho.“ Stejně podmanivě jako operní postavy zpívá i písně (německé, anglické, irské), muzikálové melodie (Rodgers & Hammerstein a Lerner & Loewe) a lidové písně své vlasti.

---

Bryn Terfel vyrostl v Pant Glas nedaleko Garndolbenmaen, vystudoval Guildhall School of Music and Drama v Londýně a v roce 1989 se stal laureátem Světové soutěže Cardiff BBC Singer. Je dalším v řadě velšských pěvců světového renomé, jako jsou Gwyneth Jones, Margaret Price, Robert Tear, Robert Lloyd ad. „Narodit se jako Velšan je výsada," říká Bryn Terfel. „Stříbrnou lžičku sice díky tomu v puse nemáte, zato hudbu v krvi a poezii v duši ano.“ V roce 2000 založil Faenol Festival u univerzitního městečka Bangoru v severozápadním Walesu. Je nositelem řady cen, v roce 2003 obdržel titul CBE a v roce 2006 se stal po siru Charlesi Mackerrasovi druhým nositelem Medaile za hudbu královny Alžběty II.

V Praze se představil na pozvání agentury Nachtigall Artists 13. 1. 2009 a 20. 1. 2011 ve Smetanově síni za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Program

Gioachino Rossini (1792–1868)
Miei rampolli femminini (Don Magnifico)
Popelka, 1. dějství

Arrigo Boito (1842–1918)
Son lo Spirito che nega sempre tutto (Mefistofele)
Mefistofele, 1. dějství

Charles Gounod (1818–1893)
Vin ou bière, bière ou vin (sbor)
Faust, 1. dějství

Giuseppe Verdi (1813–1901)
Va, pensiero, sull'ali dorate (sbor)
Nabucco, 3. dějství

Richard Wagner (1883–1883)
Was duftet doch der Flieder (Hans Sachs)
Mistři pěvci norimberští, 2. dějství

Abendlich strahlt der Sonne Auge (Wotan)
Zlato Rýna, 4. scéna

Jízda Valkýr
Valkýra, 3. dějství

Giacomo Puccini (1858–1924)
Te Deum (Scarpia & sbor)
Tosca, 1. dějství

přestávka

Gaetano Donizetti (1798–1848)
Udite, udite, o rustici (Dulcamara & sbor)
Nápoj lásky, 1. dějství

Modest Petrovič Musorgskij (1839–1881)
Svítání na řece Moskvě
předehra k opeře Chovanština

Звон! Погребальный звон! (Boris Godunov & sbor)
Boris Godunov, 4. dějství

Richard Rodgers (1902–1979) & Oscar Hammerstein II (1895–1960)
Carousel Waltz
Carousel, 1. dějství

Deep River (Bryn Terfel & sbor)
arr. Chris Hazell

Marta Keen Thompson
Homeward Bound (Bryn Terfel & sbor)

Jerry Bock (1928–2010) & Sheldon Harnick (*1924)
If I were a rich man (Tevye)
Šumař na střeše, 1. dějství